hlavicka

Analýzy

Analýzy změn využívání krajiny vycházejí z překryvu vrstev znázorňujících využití krajiny v daném území. Na základě překryvu map můžeme spočítat, kolikrát došlo ke změně způsobu využívání krajiny, které plochy se nezměnily, či určit, jaké trajektorie změn a jaké procesy v dané krajině probíhaly.



Počet změn

Mezi základní analýzy patří zjišťování, kolikrát došlo ke změně kategorie v dané plošce. Jedná se o jednoduchou analýzu, která však dokáže velice přehledně zobrazit prostorovou dynamiku využívání krajiny.


Počet změn může být od nuly, kdy nedošlo k žádné změně ve využívání krajiny, po maximální, odvíjející se od počtu námi využitých vrstev (např. na tomto obrázku vstupovalo do analýz šest vrstev, t.j. maximální počet změn je pět). Plošky s nulovými změnami můžeme označit jako plošky se stabilním využíváním. Jak tato výsledná mapa může vypadat, je vidět na tomto obrázku:



stabilní plochy Kašperské hory



Můžeme také zjistit, o jakou změnu se jednalo, tj. která kategorie se na kterou změnila.



Příklad: Zakóduji si jednotlivé kategorie využívání krajiny takto: 1 = orná půda, 2 = trvalý travní porost, 3 = les, 4 = zastavěná plocha. Po překrytí pěti vrstev se mi v záznamu k určité plošce objeví kód 11234. Tento záznam dekóduji takto: v prvních dvou obdobích se využití krajiny nezměnilo a daná ploška byla pokryta ornou půdou. V následujícím období došlo ke změně na trvalý travní porost, v dalším období na les a v posledním sledovaném období se na ní vyskytovala zastavěná plocha.




Trajektorie změn

Dynamiku změn využívání krajiny lze vyjádřit pomocí trajektorií změn. Metoda, která trajektorie změn využívá, se může označovat jako mapování stability1. Tato metoda systematicky identifikuje ty plošky, které jsou nejvíce náchylné ke změně využívání. Je založena na výpočtu tří indexů, které pomocí vzájemné kombinace rozlišují šest tříd trajektorií.


Indexy, které rozlišují třídy trajektorií, jsou podobnost, změna a diverzita. Podobnost zachycuje informaci o převládající kategorii využití krajiny po dané sledované období. Změna odpovídá výše zmíněnému počtu změn - udává, kolik změn se objevilo mezi sousedními obdobími. Konečně diverzita je jednoduše počet různých kategorií, které se v dané plošce vyskytly za sledované období.


Jak již bylo řečeno, kombinace těchto tří indexů určuje šest tříd trajektorií. Pro získání trajektorií změn z pěti časových období je kombinace indexů následující:



Podobnost Změna Diverzita Třída Příklad
5 0 1 stabilní 11111
4 1, 2 2 kvazi-stabilní 12111
3 1 2 stupňovitá 11122
2, 3 2, 3, 4 2 cyklická 12121
1, 2 3, 4 3, 4, 5 dynamická 31221
3 2, 3 2, 3 bez jednotného trendu 12221


Stabilní trajektorie zachycují stejnou kategorii využívání krajiny v každém ze sledovaných časových období. Kvazi-stabilní trajektorie odrážejí dominantní trend jen s jednou změnou kategorie využívání. Stupňovité trajektorie identifikují plošky, kde se změnila jedna dominantní kategorie využívání na druhou. Častou změnu pouze mezi dvěma kategoriemi využívání zachycují cyklické trajektorie, zatímco časté změny mezi více než třemi kategoriemi využívání jsou typické pro dynamické trajektorie. Trajektorie bez jednotného trendu vyjadřují, že se ve sledovaném období kategorie využívání několikrát měnily, ale tato změna byla různá a v části období mohla vykazovat prvky změny cyklické či stupňovité.



Následující obrázek ukazuje trajektorie změn v NP Podyjí.



trajektorie NP Podyjí



Intenzita změn

Jiným ukazatelem je intenzita změn využívání krajiny. Pro výpočet tohoto ukazatele je potřeba nejprve rozdělit kategorie využívání krajiny vzhledem k jejich intenzitě "exploataci" krajiny2. Těmto kategoriím je přiřazen koeficient podle pravidla, že nejméně "exploatované" kategorie mají nejmenší hodnoty, zatímco nejvíce "exploatované" kategorie mají největší hodnoty. V našem případě by kategorie měly následující koeficienty:


koeficient kategorie
1 les
2 trvalý travní porost, vodní plocha
3 zahrada a sad, vinice a chmelnice, rekreační plocha
4 orná půda
5 zastavěná plocha, ostatní plocha


Relativní intenzita změn využívání krajiny je vypočítána mezi sousedními časovými obdobími tak, že se odečtou koeficienty přiřazené ke kategoriím ze staršího období od koeficientů přiřazených ke kategoriím z novějšího období. Nakonec se všechny změny sečtou.



Plošky s negativní intenzitou změn využívání krajiny reprezentují oblasti s extenzifikací využívání krajiny, plošky s pozitivní intenzitou změn využívání krajiny jsou oblasti s intenzifikací krajiny2. Plošky, jejichž intenzita změn využívání krajiny byla vypočítaná jako nulová a které zároveň nekorespondují se stabilními oblastmi, můžeme označit jako plošky vyvážené3. Konečně plošky, které souhlasí s ploškami, u nichž byla stanovena třída trajektorie stabilní, jsou plošky stabilní.


Ukázka intenzifikace využívání krajiny v okrajové části České republiky je vidět na tomto obrázku:


intenzita změn využívání části nivy Moravy




Procesy změn využívání

Procesy změn využívání krajiny se určují mezi dvěma časovými obdobími. Bylo vymezeno devět typů procesů:

Tyto procesy lze seskupit např. na zemědělskou intenzifikaci, kam by spadaly změny využívání krajiny na ornou půdu, vinice, chmelnice, sady a zahrady, nebo na urbanizaci a související procesy, do které bychom mohli zařadit změny využívání krajiny na zastavěnou plochu, rekreační plochu nebo ostatní plochu.


Samozřejmě i zde můžeme identifikovat stabilní oblasti, t.j. oblasti, ve kterých nedošlo mezi dvěma následujícími obdobími ke změně využívání krajiny.


Zde je příklad prostorového rozložení výše zmíněných procesů:



procesy v části nivy Moravy




Zdroje


1 Swetnam, R.D. 2007. Rural land use in England and Wales between 1930 and 1998: Mapping trajetories of change with a high resolution spatio-temporal dataset. Landscape and Urban Planning, 18 (1-2): 91-103



2 Olah, B., Boltižiar, M., Petrovič, F. 2006. Land use changes' relation to georelief and distance in the East Carpathians biosphere reserve. Ekológia (Bratislava), 25 (1): 68-81



3 Skokanová, H. 2009. Application of methodological principles for assessment of land use changes trajectories nad processes in South-eastern Moravia for the period 1836-2006. Acta Pruhoniciana, 91: 15-21







copyright (c) 2012 - Hana Skokanová, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. logo VUKOZ